Studie lokálního centra

Předmětem je zpracování studie prostranství definovaného ulicemi Havlíčkova, Bezručova, Tyršova a 28. října. Místo je definované setkáním dějů: Základní škola, informační centrum a knihovna, vlaková zastávka, Penny a parkoviště, sportoviště a nově vznikající Park moderních sportů. Na lokalitu navazuje autobusové nádraží. V místě vzniká lokální centrum Suchdola nad Lužnicí, Brána do města (Dva vjezdy z ulice Pražská a to ulicí Tyršova i Havlíčkova), navíc s potenciálem přestupního terminálu vlak/ autobus / automobil. V místě vzniká úprava vlakové zastávky s vidinou posílení vlakového spojení projíždějící městem. 

Cílem je vyřešit funkční a prostorové výzvy místa a vytvořit fungující a důstojné místo, které bude odpovídat na zmíněné výzvy a stane se impulzem rozvoje města a bude vyhovovat potřebám obyvatel a lokality.

Jedním z hlavních limitů, a souběžně potenciálů je koncentrace dopravy v území. Dochází zde ke střetu automobilové, autobusové, železniční a cyklistické dopravy. Území proto vyžaduje jasnou hierarchii pohybů a bezpečné řešení veřejného prostoru. Železnice vytváří fyzickou bariéru současně však představuje významný rozvojový potenciál. Území je dnes fragmentováno nejenom dopravními plochami a parkovišti, ale především nejednotnou strukturou veřejných prostranství. To oslabuje čitelnost a identitu místa. Oblast postrádá základní pobytové kvality veřejného prostoru jako například objekty služeb, vybavení městským mobiliářem a stromořadím.

Územní plán města předpokládá stabilizaci a rozvoj občanské vybavenosti a dopravní infrastruktury. Kde klíčovými požadavky je podpora veřejné dopravy, rozvoj občanského vybavení, zkvalitnění veřejných prostranství, bezpečné pěší a cyklistické vazby, rozvoj rekreačních funkcí, koordinaci dopravních systémů, ochrana před povodněmi, hospodaření s dešťovou vodou, podpora zelené infrastruktury a zvyšování prostupnosti území. Územní plán současně podporuje koncentraci veřejných funkcí v dostupnosti železniční zastávky.

Silniční doprava: Území je napojeno na hlavní městské komunikace Havlíčkova,Tyršova, Bezručova a 28. října s návazností na ulici Pražská. Dvojice vjezdů z ulice Pražská vytváří významnou vstupní sekvenci do města.
Železniční doprava: Vlaková zastávka představuje zásadní rozvojový potenciál, který by měl být zhodnocen v rámci akce Optimalizace a elektrizace trati České Velenice – Veselí nad Lužnicí a dalšího rozvoje v navazující studii návrhu jako bezbariérové řešení se zvýšením komfortu cestujících se současnou integrací s autobusovou dopravou a vytvořením kvalitního předprostoru. Posílení železniční dopravy může významně zvýšit regionální dostupnost města.
Autobusová doprava: Blízkost autobusového nádraží umožňuje především integraci přestupního terminálu možnosti koordinace spojů se zlepšením dopravní obslužnost.
Pěší trasy: Pěší vazby jsou dnes částečně omezeny především rozsáhlými parkovacími plochami a dopravní zátěží. Součástí problému je nepřítomnost jednotného veřejného prostoru.
Budoucí rozvoj by měl podporovat především bezbariérovost a bezpečný pohyb chodců se zásadním důrazem na pobytový charakter prostoru.
Cyklotrasy: Suchdol nad Lužnicí je součástí významné rekreační oblasti Třeboňska s vysokou intenzitou cykloturistiky. Řešené území má potenciál stát se také důležitým cyklistickým uzlem.

Suchdol nad Lužnicí je významnou turistickou destinací, která je dána nejenom malebností krajiny s meandrující řekou Lužnicí a s tím souvisejícím atraktivitou pro rybářství a vodáctví, ale také blízkosti Rakouska s propojením sítí lokálních a dálkových cyklotrasa. Z tohoto pohledu se může lokalita stát nástupním bránou turistů a hlavním orientačním bodem města podpořeným křížením dopravních tras a přestupním uzlem se službami pro návštěvníky.

V nedávné době proběhlo dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat potřeby a vize obyvatel týkající se budoucnosti prostoru v okolí vlakové zastávky, základní školy a obchodního centra. Do průzkumu se zapojilo celkem 92 účastníků (88 digitálních, 4 v papírové podobě), což vypovídá o zájmu o dané téma i lokalitu a účast nad naše očekávání. Mezi respondenty výrazně dominovali lidé ve věku 31 až 50 let (60 %), následovaní věkovou skupinou 51 až 65 let (18 %) a mladými dospělými od 19 do 30 let (12 %). Své názory vyjádřili také senioři nad 66 let (4 %) a zástupci nejmladší generace do 18 let (4 %). Z hlediska bydliště převažují lidé žijící v blízkém okolí řešeného území (39 %) a obyvatelé místních částí (36 %), zbývající část respondentů tvoří občané z jiných částí Suchdola (18 %) či pravidelní návštěvníci. Většinu zapojených tvořily ženy (62 %), muži byli zastoupeni ve 37 %. Lokalitu lidé vnímají jako strategický dopravní uzel a přirozené centrum služeb, kde oceňují především koncentraci klíčových institucí, jako je škola, školka, informační centrum a blízkost vlakového i autobusového spojení.

Výsledky průzkumu ukazují, že obyvatelé vnímají současný stav území jako dlouhodobě zanedbaný a esteticky nevyhovující. Často se objevují označení jako „mrtvé místo“ nebo „tankodrom“, což odkazuje na špatný stav chodníků a silnic, které jsou bariérové a po dešti se v nich drží bláto. Doprava a bezpečnost jsou v dotaznících nejvíce skloňovanými tématy. Respondenti si stěžují na vysokou intenzitu dopravy, rychlou jízdu a nepřehlednost křižovatek, což vede k nebezpečným situacím, zejména v ranních hodinách u základní školy, kde chybí bezpečný prostor pro vystupování dětí z automobilů. Rovněž parkování je vnímáno jako problémové; stávající kapacity jsou podle občanů nedostačující a živelné parkování po obou stranách ulic snižuje přehlednost v území.

V oblasti občanské vybavenosti obyvatelé nejcitelněji postrádají fungující veřejné toalety a drogerii. Výrazná je také poptávka po gastronomických službách, jako je kavárna, bistro nebo restaurace s poledním menu, kde by bylo možné v příjemném prostředí čekat na vlak či autobus. Chybějící zdravotní služby, zejména zubní ordinace, jsou dalším bodem, který občané vnímají jako kritický deficit. Pocit bezpečí v lokalitě je u části respondentů narušen přítomností sociálně patologických jevů, konkrétně srocováním drogově a alkoholově závislých osob v okolí altánu a v parku, což zejména v nočních hodinách odrazuje od využívání veřejného prostoru.

Budoucnost místa po plánovaném přesunu Pomníku družby vidí většina občanů v rozšíření zeleně a vytvoření klidové zóny. Lidé si přejí, aby zde vznikl park s lavičkami, vzrostlými stromy a květinovými záhony, který by mohl sloužit i pro pořádání komunitních akcí, jako jsou trhy či vánoční setkání. Velký zájem je o instalaci vodního prvku, ať už v podobě kašny, pítka nebo moderního mlžidla pro osvěžení v letních měsících. Objevují se i návrhy na herní prvky pro děti, edukativní tabule o historii města nebo vytvoření důstojného pietního místa, které by připomínalo místní odbojáře či padlé vojáky. Celkovým přáním občanů je proměna této „dopravní křižovatky“ v reprezentativní a vlídné náměstí, které bude sloužit k setkávání a odpočinku všech generací.

Doprava a prostupnost území
Nejčastěji zmiňovaným tématem byla doprava a prostupnost území. Respondenti upozorňovali především na potřebu bezpečnějšího propojení mezi vlakovým a autobusovým nádražím a centrem města. Často zaznívaly požadavky na lepší organizaci pěší dopravy, úpravu přechodů pro chodce a zvýšení kapacity parkovacích míst. Z odpovědí vyplývá, že obyvatelé vnímají celé území jako jeden dopravní celek, který by měl umožňovat pohodlný a bezpečný pohyb všem uživatelům.

Zeleň a kvalita veřejného prostoru
Velmi významným tématem byla zeleň a celková kvalita veřejného prostoru. Respondenti opakovaně požadovali zachování stávajících vzrostlých stromů, doplnění nové výsadby a vytvoření příjemnějšího prostředí s dostatkem stínu. Současně zaznívaly návrhy na parkové úpravy a efektivní hospodaření s dešťovou vodou pro zavlažování zeleně. Výsledky ukazují, že obyvatelé považují zeleň za jeden z nejdůležitějších prvků budoucí podoby řešeného území.

Místa k odpočinku
Respondenti často zdůrazňovali, že prostor by neměl sloužit pouze jako dopravní uzel, ale také jako místo pro odpočinek a setkávání. Nejčastěji navrhovali doplnění laviček, vytvoření klidových zón a instalaci kvalitního městského mobiliáře. Z odpovědí vyplývá požadavek na vznik menšího parku s posezením ve stínu a dostatečným počtem odpadkových košů.

Vodní prvky
Řada respondentů podporuje začlenění vodních prvků do veřejného prostoru. Nejčastěji byly zmiňovány pítka, kašny nebo mlžidla, která by přispěla ke zvýšení komfortu zejména během letních měsíců. Z výsledků vyplývá preference jednoduchých řešení s nízkými provozními náklady, která současně zlepší atraktivitu veřejného prostoru.

Děti a rodiny
V odpovědích se opakovaně objevoval požadavek na vytvoření prostoru vhodného pro děti a rodiny. Respondenti navrhovali vybudování menšího dětského hřiště nebo doplnění herních prvků a zdůrazňovali potřebu bezpečného prostředí umožňujícího pobyt rodin s dětmi.

Bezpečnost
Významným tématem byla také bezpečnost veřejného prostoru. Respondenti upozorňovali zejména na vysokou rychlost projíždějících vozidel, nevhodně řešené přechody pro chodce a nedostatečné veřejné osvětlení. Jako vhodná opatření navrhovali zklidnění dopravy, zlepšení osvětlení a vybudování bezbariérových přechodů.

Občanská vybavenost
Respondenti poukazovali na potřebu rozšíření občanské vybavenosti v řešeném území. Nejčastěji zmiňovali drobné obchody, možnosti občerstvení a dostupnost veřejných toalet. Tyto služby jsou vnímány jako důležitá součást kvalitního veřejného prostoru využívaného jak místními obyvateli, tak cestujícími.

Budoucnost prostoru po pomníku
Většina respondentů se přiklání k tomu, aby byl prostor po odstraněném pomníku využit jako kvalitní veřejné prostranství, nikoliv jako místo pro další dominantní objekt. Obyvatelé preferují řešení zaměřené na zeleň, odpočinek a každodenní využití prostoru, které bude přínosem pro širokou veřejnost.